farnost Břežany

Redemptoristé © 2024

Ježíš zajásal v Duchu svatém a řekl: „Velebím tě, Otče, Pane nebe a země, že když jsi tyto věci ukryl před moudrými a chytrými, odhalil jsi je maličkým; ano, Otče, tak se ti zalíbilo! Všechno je mi dáno od mého Otce. A nikdo neví, kdo je Syn, jen Otec, ani kdo je Otec, jen Syn a ten, komu to chce Syn zjevit.“

Když byli sami, obrátil se k svým učedníkům těmito slovy: „Blahoslavené oči, které vidí, co vy vidíte! Říkám vám: Mnoho proroků a králů toužilo vidět, co vidíte vy, ale neviděli a slyšet, co slyšíte vy, ale neslyšeli.“ (Lk 10,21-24)

Bůh přichází ke každému člověku. Ne každý však Boha přijímá. Ježíš prožíval zklamání, že ti, kteří měli vést národ k Bohu, ho nepřijali. Ve svých náboženských představách se farizeové a učitelé zákona křečovitě drželi svých náboženských představ, zvyklostí a lidské tradice.  Mluvili o Božím příchodu, očekávali záchranu Izraele a když je Bůh vyslyšel, ani si nevšimli, že přišel. Dokonce ho vydali na smrt.

Na druhé straně tady byli lidé, kteří se ztráceli ve svém životě osobním nebo náboženském. A tito zachytili Boží příchod, protože vnímali Ježíšovu lásku, porozumění, jeho osobní zájem o jádro jejich problému. Byli překvapeni Boží nabídkou - na jejich výčitky svědomí a volání k Bohu v lítosti nad svou hříšností Ježíš odpověděl nesmírným milosrdenstvím. Za Ježíšem šly zástupy těch, kteří mu naslouchali a přijímali pravdu, kterou hlásal. V jeho přítomnosti měnili své životy, kdežto farizeové kvůli své pohodlnosti změnit své smýšlení o Bohu Ježíše nepřijali.

Bůh přichází také k nám. Každý z nás může Boží příchod zachytit vnitřní bdělostí. Každému totiž Bůh daroval tuto možnost. Před Ježíšem můžeme nechat vybublat temnoty svého srdce. On nás totiž přichází ospravedlnit, zahladit naše hříchy, uzdravit nás, když se mu v pravdě vyznáme ze svých vin a vydáme svůj život do jeho rukou. Ježíš nám svým příchodem nabízí nový způsob existence. Ta spočívá v přijetí Ježíše jako svého Pána a Boha, přítele a bratra, který si nás zamiloval více než svůj život. Od něj uslyšíme, co máme dělat. Na něm budeme vidět, jak máme žít a v životě jednat. Jde tedy o to, abychom celým srdcem přijali Boží lásku a milosrdenství a stali se tak milosrdní, jako on. Dnešní den je tedy dnem Božího příchodu. Ježíš k nám přijde v našich bližních, v denních událostech, v modlitbě, v tajemném volání našeho nitra. Když se s Ježíšem setkáme a přijmeme ho konkrétním skutkem lásky vůči našim bližním, Ježíšovo Srdce zajásá také nad námi. V pokoře pak objevíme Boží přítomnost, lásku a moc. V tom bude naše velikost a Boží radost.

Pane Ježíši, Synu Boží, můj zachránce a Spasiteli,

děkuji ti za tvůj zájem o mne i mé bližní.

Děkuji ti, že přicházíš také ke mně, že mě voláš jménem,

že mi říkáš, jak mám smýšlet a žít.

Celým srdcem chci litovat všech hříchů,

chci v pravdě uznat, co dělám špatně a s tvojí pomocí to změnit.

Chci se ti vyznat ze své hříšnosti ve svátosti smíření,

přijmout tvé odpuštění, radost, pokoj, uzdravení, povzbuzení a tvou moc.

Dej mi sílu svého Ducha, abych poznal, jak mám jednat,

a také, abych tak žil. Amen.