farnost Břežany

Redemptoristé © 2024

Na konci června 2024 se podařila významná historická událost v naší farnosti a v naší obci. Nový pan farář P. Jan Sokulski CSsR nechal elektrifikovat zvon na věži kostela Zvěstování Páně v Břežanech. Před započetím oprav bylo z věže odstraněno všech 15 reproduktorů, které po mnoho let v naší obci nahrazovaly zvuk zvonů. Tento způsob zvonění zařídil břežanský pan farář P. Stanislav Bláha v době, kdy neměl kdo zvonit ručně. Elektrifikaci, kterou nyní provedla firma Kopečný, hradila Římskokatolická farnost Břežany s významným finančním podílem Obce Břežany. Všem, kdo se na zprovoznění zvonu jakkoli podíleli, patří velký dík.

Zvon na kostelní věži v Břežanech po mnoha letech opět vyzvání od pravého poledne 26. 6. 2024, a to pravidelně denně v 6.00, ve 12.00 a v 18.00 h, dále v pátek v 15.00 h a před nedělní bohoslužbou v 10.30 h.

Zvony neodmyslitelně patří ke křesťanské tradici. V kostelních věžích svolávají k bohoslužbám, vybízejí k modlitbám, ale jsou i nositeli řady symbolických významů. Zvony tradičně odzváněly významné události, jako ukončení války, korunovace, vstup panovníka do města či narození následníka trůnu. Postupně se vyvinulo trojí kostelní vyzvánění, zvoucí k modlitbě, zvané Angelus Domini (Anděl Páně). V roce 2009 brněnský biskup Vojtěch Cikrle obnovil tradici vyzvánění v pátek ve tři hodiny odpoledne, v den a hodinu smrti Ježíše Krista.

Historie břežanských zvonů

Větší zvon odlitý zvonařem Andreasem Millerem roku 1600 na náklady místního obyvatele Jakuba Narcise původně spočíval ve věži bývalého břežanského kostela sv. Bartoloměje (tento kostel byl vysvěcen v roce 1222 a fyzicky existoval až do roku 1794 na místě dnešních sklepů pod farou), odkud byl roku 1771 přenesen do nově postaveného kostela Zvěstování Páně. Jedná se o jediné dílo tohoto zvonaře na území České republiky. Jeho působiště bohužel nebylo zjištěno.

Kolem čepce zvonu probíhají dva ohraničené řádky, z nichž každý nese jeden nápis. Prvním z nich je latinský text pojednávající o výše uvedeném donátorovi, druhý pak německý nápis, jenž odkazuje na zhotovitele zvonu a udává letopočet 1600. Oba nápisy jsou uvozeny spirálovitým ornamentem. Všechna oddělovací znaménka mezi slovy jsou ve tvaru drobných rozetek. Čistě dekorativní pak plní nenápadný pás s motivy rozet táhnoucí se bezprostředně pod spodní linií zvonařské značky.

Zvon zůstal za první světové války ponechán ve zvonici, což se nejspíš opakovalo i v průběhu německé okupace ve 40. letech téhož století.

Tento zvon byl v červnu r. 2024 přesunut do levého pole zvonové stolice, elektrifikován a od pravého poledne 26. 6. 2024 pravidelně vyzvání z věže našeho kostela.

Hmotnost: 154 kg

Výška: 42 cm

Průměr: 65 cm

Tón ladění: Fis

Písmo: kapitála

Přepis textu:

HOC CYMBALVM CONFI · ATVM EST IMPENSIS - D IACOBI NARCISIS

DVRCS · FEIR · FLOS · ICH · ANDERES · MILLER · GOS · MICH · ANNO · M · D · C

Menší zvon od znojemského mistra Jana Jiřího Begla z roku 1745 je dodnes zavěšen ve věži břežanského kostela, kam byl patrně stejně jako předchozí zvon přenesen z původního kostela sv. Bartoloměje. Nelze však vyloučit ani možnost, že se zcela původně jednalo o zvon ze sousedních Mackovic, ke kterému máme poslední záznamy z 19. století.

Čepec zvonu obíhá v jednom ohraničeném řádku německý nápis označující jeho původ. Pod nápisem se táhne dekorativní vlys tvořený vinnými hrozny. K další výzdobě patří figurální výjev sv. Jiří v boji s drakem umístěný na povrchu pláště. Rovněž tento zvon zůstal ušetřen zrekvírování během první světové války stejně jako za dob německé okupace.

Hmotnost: 30 kg

Výška: 23 cm

Průměr: 36 cm

Tón ladění: Cis

Písmo: kapitála

Přepis textu:

GOSSEN MICH IOHA͞N GEORG BEGL · Ƶ · 1745

Třetí nedochovaný zvon bez údajů a o jeho původu visíval stejně jako předchozí v bývalém kostele sv. Bartoloměje, odkud byl roku 1771 přenesen do nově postaveného současného kostela.

Na zvonu se nacházel latinsko-německý nápis, jehož latinskou část tvořil biblický citát coby součást Zvěstování Panny Marie. Jednotlivá slova byla oddělena malými liliovými ornamenty, pouze za posledním výrazem střídavě probíhaly tři motivy lilií a křížků. Figurální ani jiné reliéfy se na něm nevyskytovaly. Na základě doby užívání daného písma s ohledem na průnik národních jazyků do zvonařství lze odhadovat původ zvonu na 15. – 16. století.

Zvon původně určený k odevzdání za první světové války byl nakonec dne 17. září 1917 předán formou zápůjčky mackovickému kostelu, který si jej mohl ponechat až do doby vyhotovení nových zvonů. Další osud toho zvonu, který se do současné doby nedochoval, není znám.

Hmotnost: 133 kg

Výška: 55 cm

Průměr: 63 cm

Písmo: nejspíše gotická minuskula

Přepis textu:

Der engel gruest maria Salve gruest - ave maria gratia plena.

Zdroj: Mgr. Martina Kvardová: Epigrafické památky bývalého politického okresu Znojmo do roku 1800 a jejich vzájemná komparace, disertační práce FF MU Brno 2019.

Foto: S. Františka