Redemptoristé © 2024
Kolem Ježíše se shromáždili farizeové a někteří z učitelů Zákona, kteří přišli z Jeruzaléma. Všimli si, že někteří z jeho učedníků jedí rukama obřadně nečistýma, to je neumytýma. Farizeové totiž a všichni židé se drží podání předků a nejedí, dokud si pečlivě neumyjí ruce; (po návratu) z trhu nejedí, dokud se celí neopláchnou; a je mnoho jiného, co přejali a čeho se drží: omývání pohárů, džbánů, měděných nádob a lehátek. Proto se ho farizeové a učitelé Zákona ptali: "Proč se tvoji učedníci nechovají podle podání předků, ale jedí obřadně nečistýma rukama?"
Odpověděl jim: "Pokrytci! Dobře to o vás předpověděl Izaiáš, jak je psáno: `Tento lid mě uctívá rty, ale jejich srdce je daleko ode mě. Nadarmo mě však uctívají, když učí naukám, které jsou lidskými ustanoveními.' Opustili jste přikázání Boží a držíte se podání lidského."
A řekl jim: "Jak dovedně rušíte Boží přikázání, abyste zachovali svoje podání! Vždyť Mojžíš nařídil: `Cti svého otce a svou matku' a `Kdo potupí otce nebo matku, ať propadne trestu smrti'! Vy však říkáte: `Kdo by prohlásil otci nebo matce: To, čím bych ti měl pomáhat, je "korban", to jest dar (pro chrám)' - už mu dovolujete, že pro otce nebo matku nemusí nic udělat. Tak rušíte Boží slovo svým podáním a odevzdáváte to dál. A takových podobných věcí děláte mnoho." (Mk 7,1-13)
Náboženské pokrytectví vzniká nenápadně a také se tak projevuje. Farizeové a učitelé Zákona se natolik "zamotali" do předpisů, příkazů a zákazů, že ztratili původní Boží úmysl, s kterým Bůh přikázání odevzdal Izraeli. Omyl farizeů začal tehdy, kdy si sami začali vybírat, co se jim zdálo důležité. Nakonec dali přednost lidské tradici a zvyklostem před Božími přikázáními. Z celého náboženství, vztahu k Bohu, udělali sbírku příkazů a zákazů. Tím si vytvořili svět, ve kterém se dala "měřit" nábožnost a kde se dalo jasně vidět, jak to s člověkem a jeho vztahem k Bohu je. Tak se začali dopouštět jednoho z nejnebezpečnějších hříchů - náboženské pýchy. Tito lidé totiž pohrdali prostým lidem z důvodu, že nedokázal žít přesné předpisy, na které oni dávali důraz.
My sami jsme často v pokušení vybírat si jenom tu část Božího slova, která nám pasuje. Také bychom někdy rádi vysvětlovali Boží slovo podle sebe - buď příliš "drsně", vytržené z kontextu Ježíšova evangelia o Božím milosrdenství, nebo příliš laxně, kdy máme tendenci chápat Boha jako "kamaráda", který nás poplácá po rameni, bez ohledu na to, jakým stylem žijeme nebo smýšlíme.
Nechme vždy zaznít Boží slovo v našem srdci v atmosféře přítomnosti Božího Ducha, který nás přivádí k pravdě, a který nás také naučí všemu, co Ježíš řekl. V upřímnosti srdce hledejme samotného Pána a jeho úmysly, které vložil do svého slova. Ve světle oficiálního výkladu evangelia, který nám předkládá církev, zajisté nezbloudíme ze správné cesty. Budeme si jisti, že si Boží slovo nepřekrucujeme podle sebe.
Pane Ježíši, Slovo věčného Otce,
uzdrav nás od pokrytectví,
ať se náš život shoduje s tvým slovem,
ať prožíváme jednotu mezi tím, co si přeješ,
co vyznáváme a co konáme. Amen.