farnost Břežany

Redemptoristé © 2024

Ježíš a jeho učedníci se přepravili na druhý břeh a přistáli u Genezaretu. Když vystoupili z lodi, lidé ho hned poznali. Proběhli celou tu krajinu a začali nosit na nosítkách nemocné všude tam, kde slyšeli, že je. A všude, kam přišel do některé vsi nebo města nebo dvorce, kladli nemocné na volné prostranství a prosili ho, aby se směli dotknout aspoň střapce jeho šatů. A všichni, kdo se ho dotkli, byli uzdraveni. (Mk 6,53-56)

Bůh prochází krajinou našeho života i dnes. Je to prostření našeho nitra, zdrojů našich rozhodování, hloubky našich úmyslů. Tam vznikají naše myšlenky, slova i skutky. Tam se také odehrává boj, tam někde jsou kořeny našich tužeb, radostí i nemocí. V ještě větší hloubce se skrývá Ježíš. Můžeme ho i dnes poznat a nechat se uzdravit v jádru našeho bytí. Tak jako ti lidé, tak i my přistupme nyní s vírou k našemu Vykupiteli. My se můžeme Krista dotknout s vírou, kdykoli ho vzýváme a kdykoli ho prosíme. Nejúčinnějším dotekem jsou svátosti přijímané s vírou. Zvláštním a účinným dotekem Kristova milosrdenství je svátost smíření a mše svatá. Nejhlubším setkáním člověka s Bohem je svaté přijímání v eucharistii, kdy Bůh v nás přebývá svátostným způsobem.

Pro Ježíše je větším problémem,než je nemoc těla, náš hřích. Nechme se tedy uzdravit z našich vin, které nám vyčítá naše svědomí. Nechme si uzdravit naše nitro. Zároveň k tomu přidejme to, co je potřebné z naší strany. Nestačí totiž litovat svých hříchů. Součástí naší lítosti musí být jasné a zřetelné odhodlání se polepšit, odvrátit se od hříšných příležitostí, ještě více se ke Kristu přiblížit, přivinout a přebývat s ním. Jde o to být s Ježíšem zvláště v čase pokušení, návalů našich nezvládnutelných emocí a v tom všem, co nás dokáže přimět k rozhodnutí proti Bohu.

Nicméně, také naše obrácení vložme do jeho rukou. Naše síly nestačí na změnu srdce. Ježíšovi stačí naše upřímná snaha a počítání s jeho milostí.

Pane Ježíši, přicházím k tobě v nemoci své duše.

Touto chorobou jsou mé hříchy a hříšnost sama.

V duchu se dotýkám okraje tvého slavnostního roucha.

Jsi zahalen tajemstvím svého milosrdenství.

Promiň mi mé přestupky proti tobě, proti tvému Otci,

proti pravdě života.

Odpusť mi odmítání vnuknutí tvého svatého Ducha.

Uzdrav mě tvou láskou, tvou přítomností, tvou vůlí.

Chci se měnit a především růst v lásce k tobě,

vždyť tak si budu ochotněji vybírat to, co si přeješ ty.

Dej mi tedy milost, ať tě miluji jako svého Boha, Pána

a nejlepšího Přítele.

Dej, prosím, ať roste mé milosrdenství

a láska k mým bližním, ať také oni zakusí dotek tvé lásky. Amen.