Redemptoristé © 2025
Ježíš řekl židům, kteří v něho uvěřili: "Když vytrváte v mém slovu, budete opravdu mými učedníky. Poznáte pravdu, a pravda vás osvobodí."
Namítli mu: "Jsme potomci Abrahámovi a nikdy jsme nikomu neotročili. Jak ty můžeš říci: `Stanete se svobodnými'?"
Ježíš jim odpověděl: "Amen, amen, pravím vám: Každý, kdo páchá hřích, je otrokem hříchu. Otrok nezůstává v domě navždy, syn zůstává navždy. Když vás Syn osvobodí, budete skutečně svobodní. Vím, že jste potomci Abrahámovi, ale ukládáte mi o život, protože mé slovo se u vás neuchytí. Já mluvím, co jsem viděl u svého Otce, a vy děláte, co jste slyšeli od vašeho otce."
Řekli mu na to: "Náš otec je Abrahám."
Ježíš jim řekl: "Kdybyste byli děti Abrahámovy, konali byste skutky jako Abrahám. Nyní však mě chcete zabít - toho, kdo vám mluvil pravdu, kterou slyšel od Boha. Tak Abrahám nejednal. Vy konáte skutky vašeho otce."
Odpověděli mu: "My jsme se nenarodili ze smilstva, máme jednoho Otce, Boha."
Ježíš jim řekl: "Kdyby byl vaším otcem Bůh, milovali byste mě, vždyť já jsem vyšel od Boha a od něho přicházím. Nepřišel jsem totiž sám od sebe, ale on mě poslal." (Jan 8,31-42)
Jedna věc je v Boha uvěřit, věc druhá - vytrvat ve víře a v životě podle Božího slova až do konce. Ta vytrvalost není pouhé "udržování" původní víry. Je to neustálá investice vnitřní energie k hledání Boží tváře, neustálé rozdmýchávání touhy po Bohu samotném a následné konání jeho vůle.
Toto rozeznávání pravdy a snaha podle toho zařídit život, člověka osvobozuje od hříchu. Ve světle Božího poznání totiž zjistíme, kým jsme v hloubi naší bytosti. Do prostoru našeho vědomí se dostanou fakta, před kterými normálně utíkáme a nechceme je vystavit před náš vnitřní zrak. Tyto temné skutečnosti nás totiž degradují a my si chceme křečovitě udržet poslední zbytky sebeúcty způsobem, že máme tendence se obelhávat v oblastech, kde to s námi není v pořádku.
Je paradoxem, že mnozí, co navenek vypadají sebejistě, dělají všechno proto, aby vypadali před druhými jako ti, kteří všechno umí, kteří jsou bez vady a dokážou všechno vyřešit. Přitom jenom maskují to, o čem dobře vědí - jak plytké je jejich srdce a prázdný jejich život, jak otročí svým pudům, názorům a jak je tato pouta utiskují.
Vidět pravdu o sobě nestačí. Musíme poznávat celou pravdu. Pravdu o cestě, která vede k osvobození, k rozlomení vnitřních pout, která člověka utiskují a zabraňují pravému životu.
Ježíš přichází do reality našich životů s jasnou nabídkou odpuštění, které vyžaduje uznání, vyznání vin a přijetí nového způsobu myšlení a chování. Tak jako on naslouchá Otci a koná jeho vůli, tak i my máme naslouchat jemu a činit jeho vůli.
Pak začne skutečný proces uzdravení.
Pane Ježíši, dej mi, prosím, odvahu vykročit na cestu,
ke které mě zveš i v těch oblastech života,
ve kterých jsem za tebou ještě nevykročil.
Obnov mé srdce také všude tam, kde jsem ztratil
prvotní věrnost, ať se rozpomenu na to, co mám žít.
Dej mi vytrvalost v následování tebe podle tvého slova.
Dej mi svého svatého Ducha, ať si tebe i tvého Otce
zamiluji celým svým životem. Amen.