farnost Břežany

Redemptoristé © 2024

Ježíš začal opět učit u moře. Shromáždil se u něho velký zástup. Vstoupil proto na loď na moři a posadil se. Celý zástup stál u moře na břehu. Učil je mnoho v podobenstvích a ve svém učení jim řekl: "Slyšte! Jeden rozsévač vyšel rozsévat.

A jak rozséval, padlo některé zrno na okraj cesty; přiletěli ptáci a sezobali ho. Jiné padlo na kamenitou půdu, kde nemělo mnoho prsti; hned sice vyklíčilo, protože neleželo v zemi hluboko, ale když vyšlo slunce, spálilo ho, takže uschlo, protože nezapustilo kořeny. Jiné zrno padlo do trní; trní vzešlo a udusilo ho, takže nepřineslo plody. Jiné však padlo na dobrou půdu, vzešlo, rostlo a přineslo užitek: některé třicetinásobný, jiné šedesátinásobný, jiné stonásobný." A řekl: "Kdo má uši k slyšení, slyš!"

Když byl (později) sám, ptali se ho ti, kdo byli s ním, spolu s Dvanácti, (jaký smysl mají) podobenství. A řekl jim: "Vám je dáno tajemství Božího království, ale ostatním, kdo jsou mimo, se všechno předkládá v podobenstvích, `aby se stále dívali, ale neviděli, stále poslouchali, ale nerozuměli, aby se neobrátili a nebylo jim odpuštěno'."

A řekl jim: "Nerozumíte tomu podobenství? Jak pak chcete porozumět všem ostatním podobenstvím? Rozsévač rozsévá slovo. Těmi na okraji cesty, kde se slovo rozsévá, se rozumějí ti, kteří ho slyší, ale hned přijde satan a obere je o slovo do nich zaseté. Podobně je tomu u těch, kde se rozsévá na skalnatou půdu: když to slovo slyší, hned ho s radostí přijmou, ale nemají v sobě kořen, jsou nestálí. Když pak pro to slovo nastane soužení nebo pronásledování, hned odpadají. U jiných se rozsévá do trní: ti slovo slyší, ale světské starosti, záliba v bohatství a všelijaké jiné vzniklé touhy slovo udusí, takže zůstane bez užitku. Těmi pak, u nichž je zaseto do dobré půdy, se rozumějí ti, kteří slovo slyší a přijímají a přinášejí užitek: třicetinásobný, šedesátinásobný i stonásobný." (Mk 4,1-20)

Pán Ježíš mluví o celkovém stylu života člověka a také o konkrétních situacích, které celkový rámec života tvoří. Pokud někdo žije tak, že "má ve zvyku" mávnout rukou nad přicházejícím Božím slovem, dobrým vnuknutím, životním ponaučením z nějaké události, pak Božím slovem nebude utvářen a jeho život zůstane prázdný, naplněný opakem Boha. Takový člověk neobstojí před Božím nepřítelem.

Skalnatou půdou je postoj člověka, který si vybírá, co se mu z Božího slova hodí a nepřijímá celou pravdu, kterou Ježíš hlásá. Takový člověk v čase pronásledování neobstojí, protože si Božím slovem nevytvořil vztah přátelství s Kristem. Boží slovo se nezakořenilo v centru jeho života.

Další vztah člověka k životu, o kterém Ježíš mluví, je v dnešní době nejrozšířenějším. Člověk má tendenci vrhat se na všechny možnosti, které mu život nabízí. Užít si, prožít co nejvíce, zajímat se o tisíce věcí, záležitostí. Člověk si ve své tendenci k růstu vytvoří tiché plány, které chce dosáhnout. Reklama a internet nabízí bezbřehé možnosti k snění. Nakonec člověk zavalen stresem, který si sám připravuje, zapomene při své seberealizaci na jediný zdroj a naplnění svého života a zůstane bez opravdové lásky.

Ve chvilce ticha se zastavme a uvědomme si, v které oblasti si nechám Boží slovo vzít nabídkou Zlého. V čem jsem nestálý a nevěrný Bohu, lidem i sobě? Čím jsem zahlcen a co mě obírá o čas, který mám věnovat svému životnímu poslání?

Pane Ježíši, děkujeme ti za tvé slovo,

za tvou blízkost, za tvé rozhodnutí přebývat s námi.

Obdaruj nás jemností poznání pravdy o tvé milosrdné lásce,

o tvém životě, o tvé kráse a moci,

abychom tě hledali celým srdcem

a zcela zaměřili život na tebe, a tak žili plnohodnotně

a přinesli úrodu vzájemné lásky v mezilidských vztazích.

Dej nám sílu odtrhnout se od všech lákadel, které nabízí dnešní doba,

abychom nezaházeli své srdce harampádím, ve kterém bychom se ztratili.

Všechny záležitosti našeho života, nabídky dnešní doby

a osobní schopnosti ať uspořádáme ve tvém Duchu

a zaměříme je k prohloubení vztahu s tebou a lidmi. Amen.